Nocturne Indien (1989)

Nocturne indien (1989)
http://www.imdb.com/title/tt0098000/
http://www.csfd.cz/film/69752-indicke-nokturno-nocturne-indien/

Do kin by měl v nejbližší době přijít poměrně hodně zajímavý kousek od francouzského režiséra Alaina Corneau - Indické nokturno. Film zakoupil do distribuce NFA a měl premiéru v kině Ponrepo koncem května - doufejme, že se brzo objeví v klubových kinech. Film je to poměrně hodně zajímavý a rozhodně stojí za povšimnutí - takže budete li mít možnost nenechte si ho uniknout.

Indické nokturno je film starší - vznikl před bezmála 20 lety. Jedná se filmovou adaptací stejnojmené knihy od italského autora Antonia Tabucchiho a vypráví příběh mladého francouze Rossignola, který se vydává do Indie ze dvou důvodů. Tím prvním a popravdě zastrčeným v rámci příběhu do pozadí je výzkum jezuitských portugalských archivů v indické Goa, tím druhým pak pátrání po zmizelém příteli, o kterém má hlavní hrdina nejasné zprávy, že je s ním něco v nepořádku.Příběh začíná jeho příjezdem do Bombaye, dále ho vede do starobylého Madrásu aby ho nakonec dovedl právě do bývalé portugalské kolonie Goa. Film je koncipován v duchu iniciačního románu - a tak hlavní hrdina při své cestě Indií potkává celou řadu postav, které ho v jeho hledání posouvají vpřed, a zároveň velice rychle dojde k posunu, kdy se z cesty za zmizelým, postupně stává cesta hledání a objevování sebe sama.

Mě osobně v určitém momentu zápletka s hledáním přítele, se kterým je něco v nepořádku, stejně jako velice specifická atmosféra, evokovala Wendersův film Lisabonský příběh, i když v případě Indického nokturna se jedná o pojetí, s o poznání temnější a tísnivější - atmosférou, zasazené navíc do nesmírně vděčného prostředí Indie. A tak kromě výše zmiňovaných lokací v podobě - vykřičené chudinské čtvrti v Bombaji, mystického Madrásu a portugalsko-indické Goy, je neméně vděčné prostředí a děj, který se odehrává při cestování mezi nimi.

Kromě rituálu postupného pronikání do života hledaného a zároveň do poznávání sebe sama, tu film nabízí - sice nijak zvlášť originální - nicméně velice pěkně zpracovanou, rovinu o střetě dvou naprosto odlišných světů, myšlení a tradic - evropské exoterické v podobě Rossignola a orientální esoterické v podobě lidí a příběhů, které hrdina potkává a především v podobě Indie samotné.

Hlavní silou tohoto filmu je především nesmírně umně budovaná a velice působivá atmosféra. Na které má největší zásluhy především skvělá kamera v rukou Yva Angela, který ostatně s Corneauem spolupracoval na více jeho filmech (kromě nokturna, to byly třeba Všechny jitra světa, Strach a chvění, nebo z mého pohledu nepříliš štastný Corneauov remake Druhého dechu od Melvilla). Kamera stejně jako samotný film funguje ve velice vláčném, pomalém tempu - nabízí, ale především opravdu nádherné záběry, místy skoro až statické, které mají velice blízko fotografii (Angelo za ní dostal jednak Cesara a pak ještě vyhrál filmovou cenu v Montrealu).
Kromě kamery se podílí na velice hutné, potemnělé a tísnivé atmosféře také výborná hudba, reziser, sam mimochodem svou původni profesí hudebník, si ve filmu vystači v podstate skoro výlučně s jedním ustředním hudebním motivem - s hudbou pro smyčcový kvartet C dur od Franze Schuberta. Nicméně právě skvělé minimalistické užití hudebního doprovodu, úspornost, až by se dalo říct absence hudby v určitých fázích filmu, přispívá spolu s kamerou a samotnym pribehem k velice působivému vykreslení Indie a její atmosféry.
Do třetice, pominu-li režii samotnou, je nutné kromě kamery a hudby, zmínit především obsazení hlavní role, které se skvěle zhostil, francouzský herec Jean-Hugues Anglade.
Koncept filmu, stejně jako principy iniciačního románu, kterých se volně drží - jsou herecky velice vděčné, hlavní hrdina ostatně málokdy mizí ze záběru, film se stejně jako příběh točí především kolem něj a Anglademu, se z toho podařilo v rámci možností vytežit maximum.

Co se výhrad týče - nebudu vám nic nalhávat - nějaké by se našly, ale rozhodně se jedná spíše o drobnosti. Film překvapivě velice kompaktně drží pohromadě - navíc dává smysl jak filmově, díky svému příběhu, tak i formálně filmařsky.

Oficiální text od distributora v PDF je zde