Mexický filmový plakát

ještě k exploataci a plakátům - pár ukázek z Mexika:









Více na Mexican Lobby Card a
Animation Archive

Jacques Vergés - Advokát terroru

L'avocat de la terreur (2007) @ IMDB

Před týdnem jsem konečně viděl dokument L'avocat de la terreur (2007) od francouzského filmového veterána Barbeta Schroedera a musím doporučit. Schroeder si bez debat pro své dokumenty dovede vybírat nesmírně zajímavé (a občas krajně kontroverzní) osobnosti počínaje Koko, přes Idi Amina až po Jacquese Vergése, o kterém tenhle dokument je.

Jacques Vergés je osoba rozporuplná - advokát, přesvědčený komunista, narcis, bonviván, lhář a jako osoba mě rozdělila na půl. Na jednu stranu mi je Vergés nesympatický - v mých očích vypočítavý extrovert s charakterem, který mám potřebu v mnoha ohledech zpochybňovat, na stranu druhou je to bezesporu člověk inteligentní, charismatický se sentimentálním kouzlem maoisty, který žije na společenské, lidské i profesní hraně. Pokud od těhle věcí odhlédnu, tak jde bezesporu o jednu z nejzajímavějších osob - v dnešní době relikt situace, kdy se revolta, terorismus, diktatury a narodoosvobozenecky boj v 60., 70. a 80. letech potkávali a prolínali na pozadí studené války.

Vergés, osobní přítel Pol Pota, v 50. letech čtyři roky údajně působil v Praze, co se jeho advokátské praxe týká tak zastupoval panoptikum rozdílných osob - od alžírských bojovníků z FLN (včetně jeho manželky Džamily Bouhired), přes bojovníky palestinské a libanonské, po teroristy jako byli Magdalena Kopp a Šakal Carlos, nacistického zločinec Klause Barbieho, africké diktátory nebo po Rudé Khméry.

Linky ke stažení:
http://rapidshare.com/files/182409132/TA.part01.rar
http://rapidshare.com/files/182411627/TA.part02.rar
http://rapidshare.com/files/182413397/TA.part03.rar
http://rapidshare.com/files/182415100/TA.part04.rar
http://rapidshare.com/files/182416980/TA.part05.rar
http://rapidshare.com/files/182418695/TA.part06.rar
http://rapidshare.com/files/182420366/TA.part07.rar
http://rapidshare.com/files/182424133/TA.part08.rar
http://rapidshare.com/files/182427694/TA.part09.rar
http://rapidshare.com/files/182429390/TA.part10.rar
http://rapidshare.com/files/182431284/TA.part11.rar
http://rapidshare.com/files/183062884/TA.part12.rar
http://rapidshare.com/files/183064391/TA.part13.rar
http://rapidshare.com/files/183067371/TA.part14.rar
http://rapidshare.com/files/183070066/TA.part15.rar
http://rapidshare.com/files/183070814/TA.part16.rar

I'm the Angel of Death: Pusher III

Včera jsem si zopakoval Pusher 3 - a co dodat, pořád nejlepší... !



Pusher 3 (2005) - CSFD

...From the moment Milo smokes the heroin, his night begins to spiral out of control. Though the events that transpire have nothing to do with his drug use, his bad decision-making is only compounded by the ever-increasing volume of heroin in his bloodstream, and things begin to happen to him, rather than because of him. A simple decision to sell off the ecstasy for some quick cash results in two unfamiliar dealers using his club as their base for an attempt to sell a girl into sex slavery, and a baffled Milo finds himself waiting on them hand and foot. And a day that began at an NA meeting ends, chillingly, with dismemberment and death...



Download:
http://rapidshare.com/files/113609633/NWR_PIII.part01.rar
http://rapidshare.com/files/113611102/NWR_PIII.part02.rar
http://rapidshare.com/files/113612620/NWR_PIII.part03.rar
http://rapidshare.com/files/113614210/NWR_PIII.part04.rar
http://rapidshare.com/files/113615749/NWR_PIII.part05.rar
http://rapidshare.com/files/113617436/NWR_PIII.part06.rar
http://rapidshare.com/files/113618953/NWR_PIII.part07.rar
http://rapidshare.com/files/113620425/NWR_PIII.part08.rar
http://rapidshare.com/files/113621979/NWR_PIII.part09.rar
http://rapidshare.com/files/113623628/NWR_PIII.part10.rar
http://rapidshare.com/files/113625218/NWR_PIII.part11.rar
http://rapidshare.com/files/113626786/NWR_PIII.part12.rar
http://rapidshare.com/files/113628307/NWR_PIII.part13.rar
http://rapidshare.com/files/113629988/NWR_PIII.part14.rar
http://rapidshare.com/files/113630550/NWR_PIII.part15.rar

Rar Password: www.surrealmoviez.info

Papežská exploatace

Letošek vypadá filmově výživně v mnoha směrech - narazil jsem na chystané DVD tohodle ztraceného klenotu ze 70. let:)



Gone With the Pope (2010) (alias Kiss the Ring)
IMDB a WIKI


Grindhouse exploitace ze 70. let, chlapika jmenem Duke Mitchell, ktery sve filmy pise, reziruje a hraje v nich me okouzlila uz svym nametem. Pribeh party trestancu, ktera planuje unest papeze a za jeho propusteni pozadovat vykupne 1$ od kazdeho katolika na svete me okouzlil, stejne jako bajecny trailer, ktery osciluje nekde mezi krvavou jizdou, dada a klasickou rozvernosti sedmdesatek, vcetne bajecne hudby. Trailer je tady a vypada zatracene dobre:



Podle traileru i hodnoceni pusobi pomerne hodne lakave i predesle dilo pana tvurce - honosici se nazvem Massacre Mafia Style, z roku 1978, popisovane jako mix mezi Kmotrem a Spinavymi ulicemi a hlavne bezesporu originalnim soundtrackem:

Nobi: Ohňě na planinách

Dneska jsem se rovzpomnel, ze si musim nutne v nejblizsich dnech koupit knížku Ohně na planinách od Šohei Óoky - knížka koukám na Kosmasu podstatně levnější než v knihkupectví (přece jenom 60 kč vs cca 230kč je znát). Knížku jsem bohužel zatím nečetl, znám jen její filmovou adaptaci od Rona Ichikawi, kterou ale když už jsme tu minule načali japonské filmy, považuju za jeden z mé asijské top 10 - jelikož kniha má být údajně (vlastně ostatně jak už tto bývá) ještě lepší, takže sázka na jistotu :)

Anotace knížky:
Pozoruhodná kniha japonského autora Šohei Óoky je zasazena do roku 1944, kdy japonská armáda čelila americké invazi na Filipínách. Špatné zásobování, nedostatek léků i hmotné podpory přivedly ustupující japonské jednotky na pokraj vyčerpání i k naprostému morálnímu rozkladu. Vojáci se rozprchli do hor s vyhlídkou na smrt hladem nebo vlastní rukou, resp. k tomuto účelu přiděleným granátem; nechat se zajmout bylo dle kodexu japonské císařské armády nepřijatelné.

Hrdinou románu Ohně na planinách je svobodník Tamura, nemocný tuberkulózou, kterého zapudila vlastní jednotka a odmítl polní lazaret, a tak je odsouzen k deprimující izolaci od světa lidí. Ponechán sobě samému protlouká se filipínskou džunglí v neustálém ohrožení života, s nepatrnou nadějí na záchranu. Šóhei Óoka v tomto psychologickém románu prozkoumává hranice lidství, líčí příběh člověka v mezní situaci, kterého hlad, samota a beznaděj přivedou na okraj šílenství. Ohně na planinách jsou jednou z nejpůsobivějších výpovědí o zrůdnosti války ve světové literatuře.



Šóhei Óoka (1909–1983) je jedním z vůdčích představitelů první vlny tzv. japonské poválečné literatury, která přinesla protiválečné postoje, psychologickou metodu a snahu o realistické zachycení skutečnosti. Jeho tvorbu ovlivnily rozhodující měrou zážitky z filipínské fronty a z amerického zajateckého tábora. Jeho nejznámější román Ohně na planinách (Nobi), v Japonsku vyznamenaný literární cenou, vyšel v mnoha překladech a byl rovněž zfilmován.

film na ČSFD a na IMDB

Století Kurosawy

Před sto lety se narodil Akira Kurosawa - pro mě spolu s Kobajašim, Okamotem, Imamurou, Gošou a dalšími to nejlepší z té staré klasické generace japonských filmařů...



"In all my films, there's three or maybe four minutes of real cinema." Akira Kurosawa

Akira Kurosawa, císař japonského filmu
Tokio/Praha 21. března (ČTK) - Oscarový tvůrce Akira Kurosawa se narodil před 100 lety, 23. března 1910. Ačkoli se režisér a scenárista těšil uznání ve světě, v "zemi vycházejícího slunce" často slýchal kritiku, že není dost japonský. Kurosawovy snímky Rašomon, Sedm samurajů, Krvavý trůn nebo Rudovous patří do zlatého fondu kinematografie. Byl znám svým perfekcionismem, lpěním na maličkostech i extravagancí. Jeho snímky jsou často postaveny na příbězích lidí, kteří ve vyhrocené situaci musejí volit mezi dobrem a zlem.

"Fascinujícím zdrojem inspirace pro západní filmaře bylo to, že Kurosawa byl novátor filmového média. Přistupoval originálním způsobem ke střihu, k inscenování scén. Byl to on, kdo ve větší míře začal využívat snímání především akčních scén několika kamerami najednou. Velmi vynalézavě pracoval s rytmem filmu, pracoval se zpomalenými záběry. Formální postupy zkrátka využíval zdařile pro lepší vyznění filmové poetiky," přiblížil osobnost japonského tvůrce filmový publicista Jiří Flígl.

Kurosawa byl i zosobněním umělce, pro něhož je tvorba doslova otázkou života a smrti - tvůrčí a finanční krize jej počátkem 70. let dohnala až k pokusu o sebevraždu.

K filmu tokijský rodák přičichl koncem 30. let, kdy dělal asistenta režie. Sám debutoval v roce 1943 příběhem Sugata Sanširo o zápasníkovi juda z období meidži Do konce 40. let pak Kurosawa natočil desítku filmů, z nichž většina líčila válkou poznamenané Japonsko. Za pozornost stojí například snímek o osudech lékaře na periferii města Opilý anděl (1948). V hlavní roli se objevil tehdy neznámý Toširo Mifune, který se později stal Kurosawovým dvorním hercem (hrál v 16 jeho filmech) a pronikl až do Hollywoodu.

Mezinárodní proslulost si režisér vydobyl Rašomonem (1950) - příběhem z 10. století o zločinu vyprávěném střídavě z pohledu několika postav. Snímek zvítězil na mezinárodním festivalu v Benátkách a v roce 1952 získal i Oscara za nejlepší zahraniční film. Některá Kurosawova díla se dočkala také západních verzí. Trhák Sedm samurajů (1954), který pravidelně figuruje mezi nejlepšími filmy všech dob, natočil John Sturges jako klasický western Sedm statečných. Tělesná stráž byla přetočena hned dvakrát - jako western Pro hrst dolarů a jako gangsterka Poslední zůstává.

Kurosawa zase naopak s oblibou čerpal náměty ze západní literární tradice. Je autorem přepisů dvou Shakespearových dramat - divoké verze Macbetha Krvavý trůn (1957) a přepisu Krále Leara nazvaného Ran (1985). Zfilmoval i Dostojevského Idiota (pod názvem Hakuči, 1951) kterého situoval do tehdejšího Japonska. Tamní produkční firmy se ale ke Kurosawovým projektům stavěly dlouho záporně. Pracovat tedy mohl jen díky zahraniční podpoře.

V roce 1975 natočil v japonsko-ruské koprodukci oscarový epos Děrsu Uzala. Další vstřícnosti se mu dostalo od dvou jeho amerických obdivovatelů - Coppoly a Lucase, kteří mu umožnili zrealizovat Kagemušu (1981), oceněného v Cannes Zlatou palmou. Na filmu Ran se zase podíleli Francouzi. Laureát čestného Oscara za celoživotní dílo zemřel 6. září 1998 ve věku 88 let uprostřed práce na dvou dalších scénářích.

+ video o Kurosawovi s Jiřím Flígrem

Polissons et galipettes (2002)

Polissons et galipettes (2002) - odkaz na IMDB zde

Abychom to tu nedrželi v nějáké příliš sterilní náladě - tak mým příspěvkem pro dnešek bude tenhle soubor 12 kouzelných, pravděpodobně nejstarších pornosnímků vůbec, z let 1905 až 1930, které za svůj vznik vděčí pravděpodobně poměrně osvícenskému a pokrokovému účelu, jako naučné filmy pro mladé návštěvníky nevěstince, kterí se zde rozhodli zbavit svého panictví. Film sestavil Michel Reilhac .)

Download přes rapidshare via fmddl, bez hesla a ZDE

Music for One Apartment and Six Drummers (2001)

tak jsem zpět z letošní LFS v Uherském Hradišti, než se zkonsoliduju a napíšu co za filmy jsem viděl a co můžu doporučit dávám sem, alespoň nějaký bonbonek sice ne z UH, nicméně věc, na kterou jsem se dlouhou dobu těšil, dlouhou dobu mi visela na disku a dnes se mi ji podařilo konečně zkouknout - jedná se nesmírně příjemný švédský kraťas


Music for One Apartment and Six Drummers (2001)
IMDB: http://www.imdb.com/title/tt0283326/

k vidění na youtube

Herzog on Herzog

a jelikož se na týden zase minimálně odmlčím tak přidám ještě jeden bonbonek pro znalé - scan anglického vydání knihy Herzog on Herzog, kterou sepsal božský Werner spolu s Paulem Croninem. Tady je zajímavá recenze na tuto knihu na stránkách Guardianu.
Knížka je ve formátu PDF - ke stažení je zde - za práci se scannerem big up Kane32 z KG

Carne (1991)

Tak před odjezdem do UH je třeba završit týden nějákým pěkným filmem, dnešní nálada mě navedla na první díl poměrně hodně zvláštní trilogie od argentinsko-francouzského režiséra Gaspara Noé - jedná se o tři filmy (především v případě toho posledního je provázanost spíše filmařskou manýrou), a to konkrétně snímky Carne, Seul contre tous a do třetice Irreversible.

Carne (1991) hodnocení na IMDB a CSFD

Příběh koňského Řezníka a jeho dcery, je natočen natolik syrově a skvěle, že se mi vážně dopředu nechce prozrazovat moc víc - o tomhle filmu se nedá moc vyprávět, o to víc, ale stojí za to ho vidět. Noé, je jedním z režisérů, který alespoň mě nutí občas odvracet zrak, je ale rozhodně jeden z mála, kterým to nevyčítám - a, i když možná naivně, věřím, že je za tím i něco víc.

Film je v krátké metráži, má cca 40 minut - download linky jsou bez hesla.
http://rapidshare.com/files/25385698/Carne.part1.rar
http://rapidshare.com/files/25389517/Carne.part2.rar
http://rapidshare.com/files/25397470/Carne.part3.rar
http://rapidshare.com/files/25401812/Carne.part4.rar
http://rapidshare.com/files/25406362/Carne.part5.rar
http://rapidshare.com/files/25409733/Carne.part6.rar

Lepa sela lepo gore / Hezké vesnice hezky hoří

Před pár dny proběhly na foreignmoviesddl film, který rozhodně stojí za připomenutí. Výborný válečný film Lepo sela lepo gore alias Hezké vesnice hezky hoří od poměrně zajímavého srbského režiséra Srdjana Dragojevice (od kterého já mám poměrně hodně rád jeho film Rane). Kdo z vás nezná myslím, že je ideální čas to napravit, případně pro ty co film znají, ideální záminka si tuhle perličku zopakovat .)



odkazy s hodnocenim a dalsi info: CSFD - IMDB

Film byl natočen ještě za války v Bosně, na území Republiky srbské. Jeho výchozí situací je uváznutí skupiny srbských vojáků v opuštěném tunelu obleženém bosenskými Muslimy. V častých retrospektivách se film ale vrací k předválečné době, hlouběji pak do Titovy Jugoslávie. Hlavní motiv, na který se v nich zaměřuje, idea bratrství a jednoty, je ve filmu zosobněn přátelstvím Srba a Muslima, ve válce vystaveného zkoušce. Ukazuje se tak jako poslední opora komunistického režimu, jež se ruší. Jugoslávský komunismus se demystifikuje prostřednictvím postavy veterána JLA, který čelí obvinění mladší generace, že teď se všechno ničí tak snadno, protože za Tita nedokázali vytvořit něco skutečně pevného včetně proklamovaného bratrství. Film neunikl kontroverznímu přijetí, na druhé straně vyjadřuje postoj, který lze označit za srbské hledisko v konfliktu. (oficiální text distributora)

http://rapidshare.com/files/109638661/Lepa.sela.lepo.gore.part01.rar
http://rapidshare.com/files/109638963/Lepa.sela.lepo.gore.part02.rar
http://rapidshare.com/files/109639017/Lepa.sela.lepo.gore.part03.rar
http://rapidshare.com/files/109639088/Lepa.sela.lepo.gore.part04.rar
http://rapidshare.com/files/109656806/Lepa.sela.lepo.gore.part05.rar
http://rapidshare.com/files/109656870/Lepa.sela.lepo.gore.part06.rar
http://rapidshare.com/files/109656883/Lepa.sela.lepo.gore.part07.rar
http://rapidshare.com/files/109656926/Lepa.sela.lepo.gore.part08.rar
http://rapidshare.com/files/109656981/Lepa.sela.lepo.gore.part09.rar
http://rapidshare.com/files/109657001/Lepa.sela.lepo.gore.part10.rar
http://rapidshare.com/files/109648058/Lepa.sela.lepo.gore.part11.rar

Waltz with Bashir / Valčík s Bašírem

Včera jsem zavítal do kina Aera v rámci ozvěn MFF KV a shlednul jsem výborný, celovečerní izrealský animovaný film Waltz with Bashir (2008) od režiséra Ari Folmana. Film si premiéru odbyl už letos v Cannes a je to rozhodně film, který za vidění stojí a to zvlášť na plátně. Silný autobiografický příběh o vinně, svědomí, traumatech války, ale především objevování vlastní paměti a role ve válečných událostech, které se točí kolem izrealské invaze do Libanonu a především nechvalně známých masakrů v palestinských utečeneckých táborech Sabra a Šatíla. Syrový, protiválečná výpověď o vyrování se s vlastní minulostí.
IMDB - CSFD - Oficiální stránky filmu
tady je trailer k filmu


a tady krátký rozhovor s režisérem. Linky na download nemám, možná je dodám časem, i když zrovna u tohoto filmu bych orodoval spíš za plátno.

Blast of Silence

Blast of Silence (1961)

http://www.imdb.com/title/tt0054687/

http://www.csfd.cz/film/226649-blast-of-silence/

Těžko se dá dost dobře popsat tahle ultrastylizovaná hitman movie - víceméně zapomenutá klasika žánru, plná misantropických potemnělých komentářů, fatalismu a nesmílně silné noirové poetiky. I přes hodně chudou a poskromnělou produkci a pár dobových nešvarů je to luxusní, zahořklá výpověď samotářského vraha s podivným vypravěčem, který dovádí marlowovské komentáře do černočerného extrému. Výjmečná je i osoba režiséra a hlavní role v jednom v podobě Allena Barona.

Tady je sice trochu obstarožní trailer, ale na navnazení by snad mohl stačit.

Linky na download (bez hesla):

http://rapidshare.com/files/119679870/BlastSilence_JBd.part1.rar
http://rapidshare.com/files/119689514/BlastSilence_JBd.part2.rar
http://rapidshare.com/files/119693131/BlastSilence_JBd.part3.rar
http://rapidshare.com/files/119697051/BlastSilence_JBd.part4.rar
http://rapidshare.com/files/119700605/BlastSilence_JBd.part5.rar
http://rapidshare.com/files/119705862/BlastSilence_JBd.part6.rar
http://rapidshare.com/files/119709932/BlastSilence_JBd.part7.rar

Tango (1981)

Polský Jorge Louis Borges elektronického obrazu, Zbigniew Rybczyński. Ve videoartu se stal stejným pojmem, jako celá řada jeho rodáků v jiných oblastech umění. Ve své rodné zemi je však Zbig Rybczyński prakticky neznámý, i přesto, že za svojí tvorbu získal i Oscara. Je absolutním workoholikem, králem světového videoartu - druhu umění, který je dnes ještě popelkou, ale popelkou skrývající v sobě neskutečně silné a zatím ještě ne zcela rozpoznané možnosti a perspektivy.

Tango (1981)
http://www.imdb.com/title/tt0084764/
http://www.csfd.cz/film/210712-tango/

Byla to právě geniální záležitost Tango z počátku 80. let, která mu slavnou sošku přinesla. Tady je další informace o autorovi v čestině

ke stažení z Rapidshare je zde

Jean Rouch (1917 - 2004)

Francouzský režisér Jean Rouch se narodil 31. května 1917 v Paříži. K filmu se dostal přes vědeckou činnost, ke které byl inspirován již od dětství. Jeho otec byl ředitelem Oceánografického muzea v Monaku. Jean Rouch složil doktorát z filozofie, získal diplom stavebního inženýra a svá studia završil závěrečnými zkouškami na Etnologickém institutu. Od roku 1941 začal podnikat vědecké výpravy do Nigerské republiky a do Senegalu. První větší akcí byl v roce 1946 sjezd řeky Niger na piroze. Následně v Nigeru, Súdánu a Ghaně natočil šestnáctimilimetrovou kamerou první krátkometrážní filmy. Již v nich je vidět snaha o co nejvěrnější zachycení skutečnosti. Mnohá z jeho děl byla objevena na méně významných festivalech. Nicméně taková dnes již kanonická díla jako Iniciace do tance posedlých (1948) nebo Obřízka (1948) získala významná ocenění. V roce 1952 jsou Rouchovy etnografické filmy příznivě přijaty kritikou a mají také komerční úspěch. Nezpochybnitelné místo v jeho tvorbě zaujímají Já, černoch (1957) a Lidská pyramida (1958), jež zavádějí prvky psychodramatu do dokumentárního filmu. Oba snímky vznikly v předvečer nástupu nové vlny, kam patří mnoho děl vytvořených z velké části právě v duchu improvizace. A tak lze Jeana Rouche považovat i za jakýsi předvoj nových estetických tendencí. Ve svém hledání možností improvizace došel nejdál v Kronice jednoho léta (1960), kterou natočil spolu se sociologem Edgarem Morinem. Tento film je považován za manifest „cinéma vérité“. Mezi další klíčové tituly patří Lov lukem na lva (1958 — 1965), oceněný Zlatým lvem v na festivalu v Benátkách, Krok za krokem (1969), převracející tradiční narativní schéma v příběhu několika Nigeřanů objevujících Paříž, její obyvatele a jejich podivné zvyky, a Kykyryký, pane Kuře (1974), pojednávající podobným způsobem o třech kamarádech převážejících drůbež. Vrcholem jeho osobní kariéry je období 1987 — 1991, kdy vedl Francouzskou filmotéku. Za svůj plodný život natočil kolem sto dvaceti filmů, z nichž mnohé ještě čekají na své objevení. Jean Rouch tragicky zahynul na cestě za dalším filmem ve věku 86 let v noci z 18. na 19. února 2004.

nějaké další základní info a odkazy na wiki - jeho kompletní filmografii si pak můžete projít na imdb a rozhodně si nenechte ujít moc pěkné stránky věnované tomuhle výjmečnému filmaři.

biografii stejně jako anotaci k minulému příspěvku jsem sebral ze stránek festivalu jeden svět - ročník 2004

Kronika jednoho léta / Chronique d'un été

Chronique d'un été (Paris 1960) (1961)
http://www.imdb.com/title/tt0054745/

Kronika jednoho léta je filmem, který zahájil vlnu cinéma vérité ve Francii. Jean Rouch zkoumá životy několika Pařížanů v průběhu léta roku 1960, kdy byla válka s Alžírskem již považována za skončenou. Ve snímku se střídavě prolínají osobní rozhovory s hlavními protagonisty a náhodnými chodci pařížských ulic, kterým jsou kladeny různé dotazy, například „Jste štastný?“. Tato otázka se pro tvůrce filmu stala výchozím bodem a způsobem, jak vzbudit reakce a podnítit myšlenky a úvahy, které by jinak zůstaly pod povrchem. Dokumentární techniku tohoto filmu přímo ovlivnil filmový tvůrce Dziga Vertov a jeho filozofie kino-pravda. Film neusiluje o zachycení objektivní reality jako takové, ale snaží se zapojit kameru do procesu odhalování pravdy. Jak Rouch sám kdysi vysvětlil, cinéma vérité není o zobrazování pravdy, ale o pravdivosti zobrazování.

download links: http://rapidshare.com/files/79301700/Chronique_d_un__te_por_gato_negro.avi.001 http://rapidshare.com/files/79304015/Chronique_d_un__te_por_gato_negro.avi.002 http://rapidshare.com/files/79306390/Chronique_d_un__te_por_gato_negro.avi.003 http://rapidshare.com/files/79308637/Chronique_d_un__te_por_gato_negro.avi.004 http://rapidshare.com/files/79310955/Chronique_d_un__te_por_gato_negro.avi.005 http://rapidshare.com/files/79313252/Chronique_d_un__te_por_gato_negro.avi.006 http://rapidshare.com/files/79315326/Chronique_d_un__te_por_gato_negro.avi.007 http://rapidshare.com/files/79316056/Chronique_d_un__te_por_gato_negro.avi.008

anglické titulky jsou zde

Estamira

pro me naprosto srdcová záležitost - tenhle výjmečný dokument od Marcose Prada mi beznadějně učaroval minulý rok v hradišti. Film by se letos měl objevit na filmovém festivalu v Litoměřicích na konci srpna - pokud Vám možnost zažít tenhle nesmírně lidský, syrový a zároveň nesmírně laskavý film, na plátně unikne, tak linky na stažení jsou dole.

Estamira (2004)
http://www.imdb.com/title/tt0427221/
http://www.csfd.cz/film/210591-estamira/


Marcos Prado celkem šest let fotografoval Jardim Gramacho, odpadní skládku na okraji Ria de Janeiro o rozloze 1,2 milionu čtverečních metrů. Poté poznal Estamiru, třiašedesátiletou schizofreničku a jednu z dvou tisícovek lidí, kteří se živí recyklací odpadků brazilského velkoměsta. Estamira se Pradovi svěřila se svým životním posláním, jímž je odhalovat a domáhat se pravdy. Jednoho dne mu řekla: „A tvým poslání je zase odhalovat mé poslání.“ Tento film se tak stal odhalováním právě takového poslání.

oficiální stránky a trailer

download linky:
http://rapidshare.com/files/66909699/Estamira.DVDRip.XviD.MP3._noh_.7z.001 http://rapidshare.com/files/66911825/Estamira.DVDRip.XviD.MP3._noh_.7z.002 http://rapidshare.com/files/66913968/Estamira.DVDRip.XviD.MP3._noh_.7z.003 http://rapidshare.com/files/66916299/Estamira.DVDRip.XviD.MP3._noh_.7z.004 http://rapidshare.com/files/66918693/Estamira.DVDRip.XviD.MP3._noh_.7z.005 http://rapidshare.com/files/66921171/Estamira.DVDRip.XviD.MP3._noh_.7z.006 http://rapidshare.com/files/66923092/Estamira.DVDRip.XviD.MP3._noh_.7z.007

Nocturne Indien (1989)

Nocturne indien (1989)
http://www.imdb.com/title/tt0098000/
http://www.csfd.cz/film/69752-indicke-nokturno-nocturne-indien/

Do kin by měl v nejbližší době přijít poměrně hodně zajímavý kousek od francouzského režiséra Alaina Corneau - Indické nokturno. Film zakoupil do distribuce NFA a měl premiéru v kině Ponrepo koncem května - doufejme, že se brzo objeví v klubových kinech. Film je to poměrně hodně zajímavý a rozhodně stojí za povšimnutí - takže budete li mít možnost nenechte si ho uniknout.

Indické nokturno je film starší - vznikl před bezmála 20 lety. Jedná se filmovou adaptací stejnojmené knihy od italského autora Antonia Tabucchiho a vypráví příběh mladého francouze Rossignola, který se vydává do Indie ze dvou důvodů. Tím prvním a popravdě zastrčeným v rámci příběhu do pozadí je výzkum jezuitských portugalských archivů v indické Goa, tím druhým pak pátrání po zmizelém příteli, o kterém má hlavní hrdina nejasné zprávy, že je s ním něco v nepořádku.Příběh začíná jeho příjezdem do Bombaye, dále ho vede do starobylého Madrásu aby ho nakonec dovedl právě do bývalé portugalské kolonie Goa. Film je koncipován v duchu iniciačního románu - a tak hlavní hrdina při své cestě Indií potkává celou řadu postav, které ho v jeho hledání posouvají vpřed, a zároveň velice rychle dojde k posunu, kdy se z cesty za zmizelým, postupně stává cesta hledání a objevování sebe sama.

Mě osobně v určitém momentu zápletka s hledáním přítele, se kterým je něco v nepořádku, stejně jako velice specifická atmosféra, evokovala Wendersův film Lisabonský příběh, i když v případě Indického nokturna se jedná o pojetí, s o poznání temnější a tísnivější - atmosférou, zasazené navíc do nesmírně vděčného prostředí Indie. A tak kromě výše zmiňovaných lokací v podobě - vykřičené chudinské čtvrti v Bombaji, mystického Madrásu a portugalsko-indické Goy, je neméně vděčné prostředí a děj, který se odehrává při cestování mezi nimi.

Kromě rituálu postupného pronikání do života hledaného a zároveň do poznávání sebe sama, tu film nabízí - sice nijak zvlášť originální - nicméně velice pěkně zpracovanou, rovinu o střetě dvou naprosto odlišných světů, myšlení a tradic - evropské exoterické v podobě Rossignola a orientální esoterické v podobě lidí a příběhů, které hrdina potkává a především v podobě Indie samotné.

Hlavní silou tohoto filmu je především nesmírně umně budovaná a velice působivá atmosféra. Na které má největší zásluhy především skvělá kamera v rukou Yva Angela, který ostatně s Corneauem spolupracoval na více jeho filmech (kromě nokturna, to byly třeba Všechny jitra světa, Strach a chvění, nebo z mého pohledu nepříliš štastný Corneauov remake Druhého dechu od Melvilla). Kamera stejně jako samotný film funguje ve velice vláčném, pomalém tempu - nabízí, ale především opravdu nádherné záběry, místy skoro až statické, které mají velice blízko fotografii (Angelo za ní dostal jednak Cesara a pak ještě vyhrál filmovou cenu v Montrealu).
Kromě kamery se podílí na velice hutné, potemnělé a tísnivé atmosféře také výborná hudba, reziser, sam mimochodem svou původni profesí hudebník, si ve filmu vystači v podstate skoro výlučně s jedním ustředním hudebním motivem - s hudbou pro smyčcový kvartet C dur od Franze Schuberta. Nicméně právě skvělé minimalistické užití hudebního doprovodu, úspornost, až by se dalo říct absence hudby v určitých fázích filmu, přispívá spolu s kamerou a samotnym pribehem k velice působivému vykreslení Indie a její atmosféry.
Do třetice, pominu-li režii samotnou, je nutné kromě kamery a hudby, zmínit především obsazení hlavní role, které se skvěle zhostil, francouzský herec Jean-Hugues Anglade.
Koncept filmu, stejně jako principy iniciačního románu, kterých se volně drží - jsou herecky velice vděčné, hlavní hrdina ostatně málokdy mizí ze záběru, film se stejně jako příběh točí především kolem něj a Anglademu, se z toho podařilo v rámci možností vytežit maximum.

Co se výhrad týče - nebudu vám nic nalhávat - nějaké by se našly, ale rozhodně se jedná spíše o drobnosti. Film překvapivě velice kompaktně drží pohromadě - navíc dává smysl jak filmově, díky svému příběhu, tak i formálně filmařsky.

Oficiální text od distributora v PDF je zde

The Pervert's Guide to Cinema (2006)

The Pervert's Guide to Cinema (2006)
http://www.imdb.com/title/tt0828154/
http://www.csfd.cz/film/223182-perverts-guide-to-the-cinema-the/

Myslím, že slovinského filozofa Slavoje Žižka není třeba nijak dlouho představovat, v současné době patří asi k nejpopularnějším současným filozofům a je v posledních letech velice módním a často citovaným myslitelem, nicméně pro pořádek alespoň krátké bio z wiki:

Slavoj Žižek (narozen 21. března 1949) je slovinský sociolog a filosof. Narodil se v Lublani ve Slovinsku, na Univerzitě v Lublani vystudoval filozofii a na Univerzitě v Paříži VIII psychoanalýzu. V roce 1990 kandidoval za Liberální demokracii Slovinska na presidenta, nicméně neuspěl. Od roku 2005 je členem Slovinské akademie věd a umění.Žižek je známý pro svou novou interpretaci díla francouzského psychoanalytika Jacquese Lacana. Píše o řadě témat včetně války v Iráku, fundamentalismu, kapitalismu, tolerance, politické korektnosti, globalizace, subjektivitě, lidských právech, mýtech, kyberprostoru, postmodernismu, multikulturalismu, marxismu, Davida Lynche, Hitchcocka. V interview se prezentuje jako marxista a komunista.

The Pervert's Guide to Cinema je nesmírně zajímavá záležitost, která se úplně do škatulky dokument tak nějak dost dobře nevejde, jedná se v podstatě o Žižkovu filozofickou reinterpretaci plejády filmů počínaje klasikou až po komerční záležitosti - o jakousi velice osobní a specifickou filozofickou esej, u které se místami stírá zda Žižek filmy interpretuje, nebo jestli filmy používá pouze jako příklad v rámci svých Lacanovských tezí. Ať tak jako tak - Žižek má filmy rád a nabízí nám tu nesmírně zajímavý, fascinující, ale především nesmírně vtipný a vděčný svět kdy filozofie interpretuje kinematografii a kinematografie filozofii prakticky ve stejném momentu, se spoustou věcí které člověk ve filmu uslyší pravděpodobně souhlasit nebude, donutí ho, ale nahlížet ať už na jemu známé, nebo neznámé filmy, z naprosto nové, netradiční, ale zároveň bezesporu zajímavé, důležité a smysluplné perspektivy.

Film je ke stažení tady:
http://rapidshare.com/files/34331395/pervertsguidetocinema.part1.rar
http://rapidshare.com/files/34332249/pervertsguidetocinema.part2.rar http://rapidshare.com/files/34332258/pervertsguidetocinema.part3.rar http://rapidshare.com/files/34332341/pervertsguidetocinema.part4.rar http://rapidshare.com/files/34332325/pervertsguidetocinema.part5.rar http://rapidshare.com/files/34332143/pervertsguidetocinema.part6.rar http://rapidshare.com/files/34332110/pervertsguidetocinema.part7.rar

A za přečtení (kromě jeho prací jak jinak) také rozhodně stojí například rozhovor, který s ním vedl Michael Hauser - který je k dispozici online zde

Film Noir

Film noir je, a to hned v několikerém smyslu, objektem nejistých kontur, rozostřených hranic a snížené viditelnosti, počínaje již vymezením kategorie, do které spadá, a korpusu děl, která zahrnuje. Je dokonce možné, že obnovující se a neutuchající fascinace a nesporný boom, kterému se film noir začal těšit v devadesátých letech, kdy se stal bezmála módním termínem, hýčkaným zástupy filmových tvůrců, kritiků i teoretiků, z velké části pramení z onoho šera, které obsah a používání pojmu halí a které ještě citelněji houstne, začne-li se mluvit o jeho pravých a nepravých dědicích. Co je tedy film noir? Svébytný a stále se vyvíjející žánr, uměle oživovaná vzpomínka a poněkud zamlžený předmět cinefilské nostalgie, nebo, slovy kulturologa Slavoje Żiźeka, entita podobná upírovi, která odjakživa ke svému životu potřebovala přísun krve z jiných zdrojů (žánrů)? Podle Paula Schradera, autora průkopnického textu Notes on Film Noir, je základní kategoriální nestabilita filmu noir dána tím, že jej ve srovnání s ostatními klasickými žánry, jako je např. western, gangsterský film nebo horor, nesvazují konvence prostředí, zápletky a pevných syntaktických vazeb, ale charakterizují jej spíše subtilnější kvality tónu a nálady. Film noir je snadné poznat, ale obtížné definovat. Chybí mu kontinuita velkých amerických žánrů; vyrůstá z konkrétního zeitgeistu, politického, sociálního a kulturního klimatu Ameriky druhé poloviny čtyřicátých a první poloviny padesátých let a představuje relativně nepřenosný chronotop, kulturní a emocionální mapu své doby.

...

atd pokračuje velice pěkný článek zachycující fenomén filmoveho noiru od Jana Kučery na Cinepuru.

tady je také poměrně zdařilá krátká úvaha Je film noir žánr? od Petra Michálka.

Ale především skvělý blog NOIR OF THE WEEK, který provozuje už cca 3 roky osoba Steve-O, která se neúnavně zabývá jak klasickými noiry tak i různými zapomenutými perlami. Recenze, trailery, analýzy, ale především z těch stránek je cítit ryzí nadšení a opravdová láska k této nesmírně zajímavé kapitole kinematografie.