něco k četbě a zamyšlení, John Gray patří v mých očích asi k těm nejzajímavějším současným anglosaským myslitelům, zatím se jeho knihám relativně daří i v čechách - kromě Slaměných psů, rozhodně z věcí co mu u nás vyšli sluší zmínit - Marné iluze: Falešné představy globálního kapitalizmu, Kacířství - eseje proti pokroku a jiným iluzím a Al Kajda a co to znamená být moderní - je to autor, který rozhodně stojí za přečtení a za koupi. Zvláště právě Slamění psi.
John Gray - Slamění psi. O lidech a jiných zvířatech
Překlad Milena Turnerová, váz. s přebalem, 248 stran, 298 Kč,
ISBN 80-86569-74-8, řada Aliter. Poprvé vyšlo 08.03.2004. recenze od Jiřího Pehe - uveřejněná v MF Dnes v roce 2004:
Víra v pokrok je bláznivá
Jak komunismus, tak neoliberalismus jsou mesianistická hnutí, která spoléhají na jazyk rozumu a vědy, ale ve skutečnosti jsou pokračováním náboženské víry "jinými prostředky". To mimo jiné ve své nedávno vydané publikaci tvrdí John Gray, i u nás jméno nikoliv neznámé.
John Gray přednáší na London School of Economics. U nás zatím vyšly čtyři jeho knihy - Slamění psi: O lidech a jiných zvířatech (Dokořán, 2004), Dvě tváře liberalismu (Mladá Fronta, 2004), Marné iluze: Falešné představy globálního kapitalismu (Paradigma.sk, 2003), a Liberalismus (Občanský institut, 1999). Grayova novinka Heresies against Progress and Other Illusions (Kacířství proti pokroku a dalším iluzím), která před několika měsíci vyšla v britském nakladatelství Granta, je souborem esejů napsaných od roku 2002, Autor se v nich zabývá širokým okruhem problémů, od iluze pokroku v lidské společnosti až po válku v Iráku. V několika esejích se vrací i ke svým předešlým tezím. Projděme tedy Grayovy základní názory.
Nastoupilo nové náboženství
Eschatologické chápání dějin, na jejichž "konci" lidstvo bude jednou provždy zbaveno nedostatku a nesvobody, je odvozeno z křesťanství a judaismu. Marxismus i kult svobodného trhu (který údajně vyústí do globálního kapitalismu a demokracie) jsou jenom posledními výtvory v řadě osvícenských učení, v nichž se křesťansko-židovský příslib spasení objevuje v hávech politických projektů universální emancipace lidstva. Pro pohany předkřesťanské Evropy byla historie bludným kruhem. V židovství a v křesťanství je to naopak úsečka, na jejímž konci je vyvrcholení historie v podobě spasení. Myslitelé osvícenství zdánlivě odvrhli náboženství, ale ve skutečnosti to byli misionáři sekulárního náboženství mnohem fanatičtějšího, než bylo to, které zatratili.
Dnešní zdánlivě sekularizované společnosti jsou tak ovládány novým náboženstvím, které spočívá v tom, že původní náboženský impuls mutoval do představy spasení skrze politiku. Velké politické projekty dvacátého století, založené na této nové víře, zkrachovaly, ale i nadále přetrvává víra, že lidstvo může nakonec vybudovat víceméně dokonalý svět s pomocí vědy. Víra v rozum je spojena s vírou v neustálý pokrok, což je také forma sekulárního náboženství. Gray tento hegeliánský pohled odmítá s tím, že akcelerující pokrok v oblasti vědeckého bádání a technologií není doprovázen kumulativním pokrokem v oblasti etiky a politiky. Historie není spirála směřující vzhůru, nýbrž kruh, v němž rostoucí znalosti nemilosrdně narážejí na neměnnou lidskou podstatu. Myslitelé uvěznění v osvícenské tradici mají pravdu, že se podmínky našeho života mohou díky vědě zlepšovat, ale uniká jim, že lidská podstata zůstává barbarská a iracionální. "Pokrok" se tak nakonec může projevit třeba větší ničivostí příští války.
>>pokračování...
Příspěvky
